Betonový
blok na Vranovské pláži je
němým svědkem válečné ochrany přehrady
před nálety spojeneckých
bombardérů. Ještě nějaký čas po válce
držel jedno z kotvicích lan
stometrového stožáru, takzvané Vranovské
Eiffelovky. Betonek, jak se
tomu betonovému masivu mile říkalo, býval
pak místem setkávání aktérů
plážového života. Minulou středu posloužil
za improvizované pódium
retro akci, snažící se alespoň písničkami
připomenout atmosféru
„Vranclu“ minulých 60. až 80. let.
Hudebním centrem tehdy byla někdejší
dřevěná hospůdka nad plážovým přístavištěm
zvaná Sing Sing. Tam to po
večerech hřmělo originálními Vranovskými
fláky, které mimo jiné hrávali
Ondřej Bob Šťastník, Jirka Cmunda Roupec,
Milan Záviš Smrčka, Pepa
Lupič Mikulášek. Právě ti, a s nimi ještě
písničkář Milan Šoufek Soukup
ze Švýcaráku, připomněli repertoár od
táboráků a z chatových
večírků více než dvěma stovkám posluchačů,
rozesazených kolem betonku.
CTA
|
Při
příležitosti retro koncertu na Vranovské
pláži, připomínajícího
tamní atmosféru minulých 60. až 80. let,
byla vydána pohlednice
s historickými snímky takzvaného
Hitlerova stožáru, který
byl součástí dnes už neexistující válečné
protitorpédové
ochrany přehradní hráze. A takzvaný
betonek, který posloužil za
improvizované pódium, je jedním z
posledních pozůstatků válečné
doby.
|