Motto: Cestování nabízí poznání světa i sebe samotného

Vzpomínám si docela přesně na okamžik, kdy se mi otevřel svět. Nebylo v té chvíli rozhodující, že jeho značná část byla pro našince dál uzavřena takzvanou železnou oponou. Mám na mysli překonání hranic v sobě samém, kdy člověk zdolá vlastní nerozhodnost a obavy z neznáma. Tím klíčem pro mne byla knížka polského novináře Krzysztofa Baranowsého Autostopem po Americe. Rázem jsem věděl, že k cestování není třeba spousta peněz a kdovíjaké vybavení, rozhodující je chuť vyrazit za poznáním. Z knížek Julese Verna a Jacka Londona a ze stránek Světa v obrazech jsem měl inspirace až až.

Na první samostatnou cestu jsem vyrazil stopem bez vědomí rodičů do Polska. Neměl jsem ještě cestovní pas, jen doložku k občanskému průkazu umožňující překročení hranic jen o pár kilometrů. Já však dojel až do Krakova. Byl to pro mne obrovský zážitek a velké dobrodružství. Když to nešlo jinam, jezdil jsem do Maďarska, NDR, znovu do Polska... Později, už jako novinář jsem nevynechal žádnou příležitost zahraniční cesty, byť to bylo s řidiči kamiónů, testování tras autokarů cestovních kanceláří, na zemědělská symposia a také zpravodajské výjezdy do válečných oblastí bývalé Jugoslávie nebo Kuvajtu… a odevšad jsem psal reportáže.

Sotva se hranice otevřely, projel jsem stopem i jinak Evropu takřka křížem krážem, taky Spojené státy, Austrálii, kus Afriky a Jižní Ameriky, podnikl jsem cesty na Špicberky, po stopách zlatokopů na Aljašku… Nejméně jednou do roka se vydám se stanem také po vlastech českých.

Cestování mi poskytuje nejen náměty pro reportáže, ale stalo součástí způsobu mého života. Inspiruje mě k novým cestám, neboť je stále co poznávat a objevovat. Rád se pak o své zážitky a poznatky dělím s ostatními.