Jedno africké přísloví praví: Práce muže oslabuje, ženy posiluje. To je asi pravda, pokud vezmeme jednu z afrických realit jako důsledek této zkušenosti. Zatímco africké ženy s batolaty v rancích na zádech, perou, vaří, štípají dříví … muži opodál posedávají, polehávají ve stínu, přemýšlejí a teoreticky řeší problémy života.

Jsou muži v Africe líní? Toť otázka. V prostém pohledu to tak vypadá, zvlášť když je pozoruje Neafričan. Pokusím se o svůj laický výklad. Myslím, že podstatou jejich počínání není lenost, ale konání, či spíše nekonání mužů vyplývá z tradičního rozdělení prací mezi muže a ženu. Žena se stará o rodinu a domácnost – pečuje o děti, pere prádlo, nosí si vodu, vaří, zajišťuje potraviny a štípe i to dříví… Muž zabezpečuje svoji rodinu a často i rodinu své manželky finančně, věnuje se obchodu, pečuje o rodinný majetek, dbá, aby měla rodina střechu nad hlavou, chrání ji… Práce vyhrazená takto ženám je nepřetržitá, ale muži, nehroutí-li se dům, nehrozí nebezpečí a pokud je o majetek postaráno nebo žádný není, mají volno a mohou sedět ve stínu pod stromem.

V našem emancipovaném světě se takzvané ženské a mužské práce prolínají (muž umyje nádobí, vyluxuje koberec a žena řídí auto), v Africe to tak prostě není. I když, i africké ženy přivydělávají peníze pro rodinu prodejem ovoce, pečením a prodejem koblihů, neviděl jsem, že by pásly stáda nebo vyjížděly na moře lovit ryby.

Jestliže se v afrických podmínkách nad počínáním mužů nikdo nepozastavuje, je to asi v pořádku, tedy ve smyslu tamních zvyklostí.