Žena v Africe je prý ceněna podle toho, jak velký vrhá stín. Africká měřítka jsou jinačí. Podle míry korpulentní postavy se odhaduje i bohatství ženy, zřejmě si může dopřát jídla, co hrdlo ráčí. Proto prý mnohé ženy si jisté tělesné partie rozšiřují omotanou látkou. Naopak štíhlé ženy budí podezření, že jsou příliš chudé či dokonce nemocné. Také podle způsobu chůze se usuzuje na postavení ženy. Z pomalých, rozvážných kroků Afričané vyčtou rovněž dobré finanční zajištění – žena nespěchá, protože má na práci služku, naproti tomu pospíchající žena je na práci sama, pomocnici v domácnosti si nemůže dovolit. To je samozřejmě pohled Afričanů.

Na černém kontinentě jsou ještě mnohé a další odlišnosti nazírání ženské krásy. Záleží na kmenové tradici. Někde se dívky krášlí protahováním dolního rtu, prodlužováním ušních boltců, vytahováním krku, tvarováním lebky, tetováním okolo úst, perforováním kůže na obličeji i na těle… Prostě jiný kraj, jiný mrav, jak se říká.

Evropané se ohlédnou za Afričankou úplně jiných parametrů. A věřte, že je za čím se ohlížet. První, co upoutá, je rovné, i při chůzi vzpřímené držení těla, čiší z nich sebejistota až vznešenost. To, co se u nás manekýnky musí pracně učit, v Africe je od mládí přirozené a dané každodenním nošením věcí na hlavě. Na venkově jsou ženy podstatně štíhlejší než ve městech, je to zajisté dáno tím, že kromě domácích prací musí zastat i mnohé na poli. Třeba takové mlácení prosa několikakilogramovým kyjem, to je nenechá ztloustnout. Nebo rytmické šlapání pumpy navíc uvolní boky a vytvaruje pozadí. Jistý úbytek ženskosti může být u některých žen způsoben stálým a opakovaným nošením batolat na zádech přidržovaných pomocí kanga utaženého před hruď a stlačujícího prsa.

Ač na africkém kontinentu převažuje chudoba, není to v žádném případě znát na oblečení Afričanek. Jejich obliba odívání se do pestrých barev je všeobecně známá, je ale takřka záhadou, jak dokážou v kraji trpícím nedostatkem vody mít šaty vždy čisté a upravené. Zřejmě žádná taky asi nestrpí, aby některá jiná měla stejnou látku. Střih je, pokud jsem to schopen posoudit, stejný, bez dekoltu a až ke kotníkům. Opačně je to s účesy – barvu vlasů mají všechny stejnou, zato jejich úpravu každá absolutně jinou. Barevně se s černými vlasy moc dělat nedá, odbarvenou černošku jsem neviděl, tak alespoň ty mladší si vplétají do pramenů barevné korálky.

Jistěže leckde i do Afriky dorazila evropská móda a některé černošky jí pod vlivem televize podlehnou. Je to zatím spíše výjimečné, a to jen ve městech, ale pokud se mladá dívka oblékne třeba do džínsů a do přiléhavého trička, spadne leckomu brada.

Africké ženy se vzdor tomu nerady nechají fotografovat, ale pokud ke snímku svolí, pak jej vždy ozdobí zářivým úsměvem.