Znojemská hudební apatyka 7

 






„Harmonika je bůh,“ zaznělo Harvartem

Nouzové řešení může být ve výsledku i nejlepší. Tak nějak by se to dalo říct o prosincové country Apatyce v klubu Harvart. Přípravy provázely omluvy pozvaných muzikantů a zpěváků, hledaly se náhradní varianty, šachovalo se s termíny, z nichž mnohé kolidovaly s městským adventním programem… Datum na samém prahu Vánoc pak provázela i obava z nižší návštěvnosti. Nakonec vše, navzdory černým předpokladům, dopadlo více než dobře. Producent pořadu, písničkář Jiří Cmunda Roupec (na fototablu vlevo nahoře) představil svoje nedávno vydané CD Připomínám. „Grasel nebyl grázlem odjakživa…, … skupina Spelter jde do akce…, … pozor Ralphe, máš hákoše těsně za sebou…, … hrdinům s válečnými kříži chystali kavalce v Mírovským lapáku…,“ zpíval Cmunda poněkud drsně v připomínkách pozapomenutých regionálních událostí.

Poprvé ve Znojmě vystoupila Švédova trojka (v horní části tabla zprava Jitka – kontrabas, Bořivoj – kytara a Toby – akordeon, valcha…). Pochvalné reference, které toto moravskokrumlovské rodinné uskupení předcházely, byly naplněny, jak po stránce instrumentální, vokální, tak i repertoárem sestaveným z vlastních písniček plných pohody a vtipu. V aplausu oceňujícím výkon tria zazněl i spontánní výkřik „Harmonika je bůh“.

Název třetího aktéra večera, kapely Občas country, jak upřesnil její lídr Jarda Pytlák Říha, je nutno brát doslova. V hudební nabídce má leccos – rock’n’roll, blues a „občas“ hraje i country. Pro vystoupení v Harvartu vybral převážně písničky znojemských autorů a zařadil i několik novinek. V dolní části snímku zleva Martin Málek, Honza Jeřábek st., Pavel Cíďa Cidlinský a Pytlák.

Pořad Apatyka opět prokázal, že program sestavený z domácích zdrojů nemusí být outsiderem místní kultury. CTA